Back to TV Shows
Klenoty příhraničí
Overview
Cestopisná série věnující se historickým událostem, příběhům a fenoménům, které zásadním způsobem ovlivnily životy mnoha generací v příhraničních regionech, kladoucí důraz na historický kontext, jež tyto části zemí na obou stranách dnes již volně prostupných hranic ukrývají. Společný projekt České televize a RTVS, hrazený z evropských fondů.
Status
Returning Series
Seasons & Episodes
Season 1
Episodes
Dotek římského světa
Necelé dva tisíce let před tím, než Češi a Slováci na jedno století propojili své životy v jednom státě, prožila krajina na hranici těchto dvou zemí unikátní příběh. Jak dokládají archeologické nálezy, slovenská a moravská krajina se totiž v průběhu 1. století n. l. ocitla v těsném sousedství nejmocnějšího starověkého státu a jeho vyspělé civilizace – římského světa.
Století Velké Moravy
V devátém století se Slované z obou břehů řeky Moravy spojili do velkolepé říše.
Kouzla hradů a jejich pánů
Na česko-slvenském pohraničí najdeme desítky středověkých hradů a každý jeden z nich má svůj vlastní příběh. Čtyři z nich, dva na české a dva na slovenské straně hranic, navštívíme s naším průvodcem Mariánem. Odhalíme nejen jejich historii, ale i jejich tajemství, a dozvíme se, čím dnes tyto bývalé převážně strážní hrady žijí a kdo o ně pečuje... Chátrající gotický hrad Cimburk u českého města Koryčany začali v roce 1994 zachraňovat dobrovolníci z občanského sdružení Polypeje. Dnes se zde pravidelně pořádají kulturní akce. Při naší návštěvě hrad ožije rytíři a Marián se bude učit šermířskému umění. Kdoví, jak si poradí v závěrečném rytířském souboji... Na slovenské straně zavítáme na hrad Uhrovec u Bánovce nad Bebravou, ve kterém už dvanáct let žije kastelán Pavel Pavlis. Jeho vnuk bude Mariána po hradě doprovázet. Nevynechají ani unikátní románskou kapli se vzácnými freskami...
Pod hrozbou půlměsíce
Rok 1663 se do slovenských a českých dějin zapsal velmi smutně. Po několika desetiletích míru totiž opět vypukla válka s Turky. Od Dunaje postupovali nelítostní osmanští bojovníci a jejich tatarští spojenci, aby ničili, drancovali a odvlékali do otroctví. Když padla pevnost Nové Zámky, nezměrný strach zachvátil celou slovenskou zemi. Utrpení mělo okusit nejen obyvatelstvo dnešního Slovenska, ale i lidé na sousední Moravě a v přilehlém Těšínském Slezsku.
Zbojníci a pašeráci
Film diváky zavede do severní části československého pohraničí, v níž na začátku 18. století působily zbojnické legendy Jánošík a Ondráš. V kraji, který dlouho sužovala chudoba a nepoměr mezi poddaným a vládcem, ožívají povstání rolníků. Reakcí na rebelii je násilí. Zbojníci jako takoví byli tedy jen přirozeným vyústěním napjaté společenské situace. Ve filmu navštívíme místa, po kterých zbojníci chodili, všímáme si, jak se země za těch 250 let změnila. V muzeu ve Frýdku-Místku vidíme historické mapy a artefakty, samotný život zbojníků nám přibližuje i Valašský sbor Portášsky, který v té době fungoval jako úhlavní nepřítel zbojníků. Dozvíme se, jakým způsobem zbojníky, nebo podle jejich slov „zlodějů“, honily. V Liptovském Mikuláši, kde byl Jánošík odsouzen a popraven, nahlédneme do průběhu soudních procesů a kriminality na začátku 18. století.
Rok 1848
V roce 1848 se Evropou šíří revoluční myšlenky s cílem zrušit poddanství a nastolit občanská práva. Příchodem této vlny do habsburské monarchie se posilují i tendence národnostního sebeurčení. V touze po zrovnoprávnění své požadavky předestřou mnohé její národnosti. Situace v horním Uhersku je dramatická. Poté, co selhala diplomacie, národní buditelé Ludovít Štúr, Milan M. Hodža a Jozef M. Hurban zaveleli do povstání se zbraní v ruce. Dobrovolníci byli naverbováni ve Vídni. Na Moravu je převáželi vlakem a aby se vyhnuli překážkám, vydávali je za dělníky. Zde překročili hranice a vstoupili do Uherska. Začala tím první výprava Slovenského povstání. Povstalci obsadili Myjavu, kde orgán Slovenské národní rady vyhlásil samostatnost od uherské vlády. ...
Příběhy odvahy i zrady
Druhá světová válka přinesla Evropě mnoho utrpení, miliony mrtvých a nepočítaně zmařených životů. Postavit se nepříteli znamenalo riskovat život nejen svůj, ale také svých příbuzných, známých, sousedů. Přesto se mnoho odvážných lidí našlo a zapojili se do odboje proti okupantům. Velmi mnoho příběhů odvahy, odhodlání, ale také zrady a bolesti se odehrálo také na česko-slovenském pomezí. V oblastech na obou stranách dnešní hranice mezi českou a slovenskou republikou operovali partyzáni mnoha národností. Zdaleka to nebyli jen místní obyvatelé. Hranice tady fungovala a oddělovala od sebe Slovenský štát a Protektorát Čechy a Morava. Partyzánský odboj za druhé světové války byl z území bývalého Československa nejsilnější právě na Slovensku a na východní Moravě. Je to především dáno krajinným reliéfem, který je v této části Moravy a na Slovensku podobný a nabízel tak možnosti pro vedení partyzánské války. ...
Fenomén Dušan Jurkovič
Básník dřeva. Básník barev. Spojoval nespojitelné. Člověk vytrvalý, zanícený, přísný, moudrý. Dušan Jurkovič byl ikonou slovenské architektury... Dušan Jurkovič patří k nejznámějším slovenským architektům, který položil základy moderní slovenské architektury. Během života prošel různými obdobími tvorby. Jeho jméno se velmi často pojí s ikonickými stavbami jako například moravské Pustevny, díky kterým ho označili jako "básníka dřeva", či mohylou Milana Rastislava Štefánika na Bradle, z jeho novějšího období.
Kultura pomalosti
Československé pohraničí je bohaté na termální prameny, které přispívají k vytvoření unikátního lázeňského fenoménu v této oblasti. První zmínky o pramenech sahají až do doby římských legií, ale aktivní rozvíjení lázeňské léčby v tomto regionu začalo až od druhé poloviny 15. století. V tomto období byla zakládána první lázeňská zařízení, která se postupně modernizovala až do léčebných komplexů, jaké známe dnes. Navštívíme sirné prameny v Trenčianských Teplicích, které nabízejí optimální balneologickou teplotu, což hraje klíčovou roli v ozdravovacím procesu. Jejich unikátní obsah a teplota umožňují využití vody bez potřeby jejího upravování. Další zastávkou budou Piešťany, kde voda vyvěrá z hloubky až 2000 metrů a přináší s sebou mikrosedimenty z místních hornin. ...
Průmyslové dědictví
Co zbylo po slavných podnikatelích, kteří se výrazně zapsali do historie světového podnikání? Průmyslové dědictví na československém pohraničí zanechalo hlubokou stopu. Ve filmu odkrýváme důležitá poselství výjimečného vizionáře Tomáše Bati, který spolu se svými sourozenci založil ve Zlíně v roce 1894 obuvnickou firmu. Výrobu rozšířil i na Slovensko, kde založil město Baťovany, které bylo po 2. světové válce přejmenováno na Partyzánské, a postupně expandoval do celého světa. Měl velký vliv nejen na zaměstnanost, ale také na vzdělávání a kultivování lidí celého regionu.S týmem mladých lidí se podíváme na Baťovany, nejen ty dnešní, ale dostaneme se do minulosti, do fabrického areálu, ve kterém se nacházejí nejstarší budovy. Uvidíme, co je s historickými prostory a jaká je čeká budoucnost. Ve Zlíně si kromě památníku Tomáše Bati, který je fenoménem baťovské architektury a památkou zlínského konstruktivismu, připomeneme hlavní myšlenky Tomáše Bati, které jsou aktuální i dnes. ...
Po stopách Josefa Mánesa
Josef Mánes (1820–1871) byl romantický malíř. Byl přesvědčen, že v lidovém prostředí, v krojích a zvycích je ukrytý prazáklad slovanské duše. Často vyrážel z Prahy na venkov, miloval Hanou a Moravské Slovácko. Ale rozhodl se, že vykoná daleko delší cestu. V roce 1854 zamířil na Slovensko, navštívil Trenčín, prošel Povážím, dospěl na Liptov a potom přes Kysucu zpátky na západ. Svou pěší pouť ukončil na Těšínsku. Všude maloval a zanechal cenné svědectví o životě prostých lidí podél současné česko-slovenské hranice.
Pravda o víně
Na Slovensku bývá víno spojováno s Římany, na Moravě se prokazatelně réva pěstovala za Velkomoravské říše. Zlaté časy společné vinařské historie nastaly ve středověku, kdy se obchodníci s vínem stávali nejbohatšími měšťany. Díky nim se omamný mok z moravských a slovenských sudů stal pověstným po celé Evropě. Jisté je, že víno se na Moravě a na Slovensku pěstuje mnoho staletí. V dávné minulosti se dokonce pěstovalo i severněji, ale ve velkém se mu daří právě v těchto regionech. V obou státech existuje bezmála tisícovka vinařských obcí. Na Slovensku je více než šest stovek vinařských obcí, kde vinaři hospodaří na celkem jeden a dvaceti tisících hektarech vinic, což je přibližně o čtyři tisíce hektarů více než v Čechách a na Moravě. Jsou dvě oblasti – česká a moravská, která se člení na čtyři vinařské podoblasti: mikulovskou, velkopavlovickou, slováckou a znojemskou, a zahrnuje celkem 308 vinařských obcí. Obyvatelé Valtic rádi říkají, že žijí v hlavním městě vína...
Top Cast
Ján Gallovič
slovenský komentár
Josef Kaluža
český komentár
